
Asi důvěrně znáš večer s podobným výjevem. Celý den jsi to zvládala: práce, domácnost, nákup, úsměv, kde bylo potřeba. A pak někdo nechá ve dřezu hrnek, ty zůstaneš stát u linky a rozbrečíš se. Určitě ne kvůli hrnku. Ten je už jenom poslední kapkou. Brečíš kvůli tomu všemu, co jsi dnes zařídila, obstarala a emočně nesla a nikdo to neviděl, možná to pro něj byla dokonce samozřejmost.
Potom se podíváš do menstruační aplikace a zjistíš, že menstruace přijde za pár dní. Nejdřív přijde úleva. „Aha, to je ono„, jasně. Ale co když zjistíš, že menstruace nepřijde za pár dní, ale za dva týdny? Co když důvěrně znáš pocit, kdy ve svém těle cítíš ovulaci a po ní okamžitý propad? Zuřivost. Vztek. A do menstruace daleko.
S tvým tělem je určitě vše v pořádku, ale v tuhle chvíli měsíce můžeš mít pocit, že ztratilo schopnost si na cokoliv hrát. Něco předstírat. Chci Ti ukázat, proč tohle může být nejupřímnější část měsíce.
Často si kladu otázku, jestli jsem sama pokaždé překvapena, že „to“ zase přišlo. Už mám nějaké ty roky, abych byla dostatečně poučena, jenže ejhle, každý měsíc se upřímně podivím. Že už zase.
O druhé polovině cyklu se sice mluví, ale i mezi ženami pořád panuje spousta předsudků. Věřím, že čas před menstruací může být ten upřímný, ten, který nám vlastně může pomoci všimnout si věcí, které jindy přehlížíme. Ten, který bychom mohly (neříkám totiž, že nutně měly) trávit jinak.
Jenže v dnešní době, kdy se každý nový den nápadně podobá tomu předchozímu (ráno vstát, běžet do školky/školy a práce, pak běžet nakoupit, nebo někam na sport – když je štěstí, vyzvedávat děti a zítra nanovo a takhle asi 40 let), je to sakra náročné. Chci ještě pořád věřit, že člověk je ovlivňován přírodou a jejími cykly, a ne jen algoritmy, a proto věřím, že když si alespoň trochu umožníme žít podle cyklu (našeho menstruačního, ale i toho ročního), bude nám všem o něco lépe.
Představ si cyklus jako jeden den. Menstruace je noc: tělo se zbavuje děložní sliznice a ty bys měla (nebo alespoň to mohla zkusit) taky odpočívat. Pak přichází ráno, energie se vrací, v hlavě máš jasněji a máš chuť do života. . Dopoledne se rozjíždíš a okolí si všimne, že záříš a všechno ti jde pěkně od ruky. Ovulace je poledne, tvůj vrchol. Odpoledne je ještě fajn, večer už ale chceš domů, zhasnout světla a zpomalit, někdy rovnou spát.
Druhou půlku cyklu se většina z nás naučila nesnášet. Ale proč vlastně? Protože nejsme tak výkonné, nezvládáme to, co jindy ano, nepamatujeme si třeba detailně všechny informace z meetingu? ( A odpusť, pokud se zrovna tohle tebe netýká, netrpí tím naprosto každá žena). Vím, že to čteš všude kolem, ale možná to nemáme v popisu práce. (tedy čti že na to možná nejsme nastavené)
Ne každá žena prožívá změny energie stejně, to je samozřejmé. Neexistuje univerzální scénář, podle kterého bychom měly svůj cyklus žít. Přesto stojí za to sledovat, co se v jednotlivých částech měsíce děje.
Než ti ukážu svůj pohled, pojďme se podívat, jak cyklus popisuje medicína. Je to dobrý základ a vedle něj jsem do tabulky přidala i roční cyklus, protože ženy ho odjakživa používaly jako takový nástroj k pochopení toho, co se jim zrovna děje.
| Fáze | Zhruba kdy | Co se děje | Jak se můžeš cítit | Roční kruh |
|---|---|---|---|---|
| Menstruační | Obvykle dny 1 až 5 | Sliznice dělohy se odlučuje, estrogen i progesteron jsou na nízké úrovni. | Únava, potřeba klidu, někdy bolest | Zima, Samhain a Yule: tma, ticho, usebrání |
| Folikulární | Od prvního dne krvácení do ovulace (běží tedy souběžně s menstruací) | Hormon FSH (folikulostimulační hormon) podporuje vývoj skupiny folikulů ve vaječnících. Jeden z nich se postupně stává dominantním a roste produkce estrogenu. | Víc energie, jasná hlava, chuť začínat | Jaro, Imbolc a Ostara: probouzení (se) a sázení |
| Ovulační | Kolem poloviny cyklu | Estrogen dosahuje vysoké hladiny, jeho vzestup vyvolá prudký nárůst LH hormonu, který spustí uvolnění vajíčka. Vajíčko je schopné oplodnění přibližně 12 až 24 hodin, plodné okno je asi šest dní. | Společenská, přitažlivá, plná energie | Léto, Beltane a Litha: světlo, oslava, pocit, že jsme na vrcholu |
| Luteální | Od ovulace do další menses | Žluté tělísko tvoří progesteron, který připravuje děložní sliznici na případné těhotenství. Pokud k němu nedojde, žluté tělísko zaniká a hormony na konci fáze klesají. | Nejdřív klid a měkkost, pak citlivost a únava | Podzim, Lughnasadh a Mabon: sklizeň a bilancování |

Cyklus se počítá od prvního dne krvácení do dne před dalším krvácením a zdravý cyklus u dospělé ženy může trvat zhruba 21 až 35 dní. Menstruace se odborně počítá do folikulární fáze, protože v ní už dozrávají folikuly. Luteální fáze trvá u většiny žen poměrně stabilně přibližně 12 až 14 dní. Proměnlivá bývá spíš první půlka, takže když se cyklus protáhne, většinou jen ovulace přišla později.
Možná tě zarazilo, že se folikulární fáze překrývá s menstruací. Ale je to skutečně tak. Menstruace totiž označuje dění v děloze, zatímco folikulární fáze popisuje dění ve vaječnících. Zatímco se děložní sliznice odlučuje a tělo se zbavuje její nepotřebné vrstvy z předchozího cyklu, ve vaječnících už se začínají vyvíjet folikuly s vajíčky pro cyklus nový. Tělo tedy současně uzavírá jednu kapitolu a začíná psát další. Vývoj skupiny folikulů přitom začíná už v závěru předchozího cyklu.
Náhled formou ročního cyklu ber jako inspiraci. Nicméně v „podzimní“ půlce cyklu opravdu sklízíš, co jsi zasela na jaře a v létě, jak se říká, menstruace je „vysvědčením“ za to, jak jsme žily právě končící měsíc.
Čtyři fáze jsou užitečné, známé ze všech knih, ale mně byly časem přímo nedostatečné. Tělo nepřeskakuje z jara do léta, ono plyne jako vlna. A uprostřed toho všeho je jediný okamžik, který všechno obrací: ovulace. Odborníci ostatně dělí cyklus na dvě hlavní poloviny taky:
Folikulární fáze (před ovulací, v jejím průběhu hraje důležitou roli estrogen) a luteální fáze (po ovulaci, ve které dominuje progesteron).
Když se na to podíváme trochu z dálky, můžeme vidět, že ovulace je ono „před“ a „po“.
Na cyklus ale můžeme nahlédnout i trochu více poeticky. Já totiž vnímám menstruaci jako bod obratu. Biologicky je součástí začátku folikulární fáze. Vnímám ji asi jako půlnoc mezi odlivem a novým přílivem. Jako okamžik, kdy se jedna kapitola uzavírá a druhá začíná. Je to moje poetické vnímání cyklu, ne jeho odborné dělení, ale mně to pomohlo cyklus konečně pochopit tělem, ne tabulkou.
Po ovulaci zůstává na vaječníku žluté tělísko a začne tvořit progesteron. Ten přibližně za týden dosahuje nejvyšších hodnot a zvyšuje i bazální teplotu, zhruba o 0,2 až 0,5 °C. Proto je ti po ovulaci o něco tepleji.
Progesteron se v těle přeměňuje mimo jiné na látku zvanou allopregnanolon, která ovlivňuje GABA-A receptory v mozku. Ty se podílejí na tlumivém působení nervového systému a regulaci úzkosti. Allopregnanolon tak za běžných okolností může působit zklidňujícím účinkem. Jenže u některých žen může být nervový systém na změny této látky citlivější. Místo očekávaného zklidnění se pak může objevit podrážděnost, úzkost nebo emoční rozkolísanost.
Tělo zároveň může zadržovat víc vody, prsa jsou citlivější a energetická potřeba se u některých žen mírně zvyšuje. Také chuť k jídlu může být výraznější. Takže možná tu čokoládu po večerech vážně potřebuješ. Tělo v této fázi může opravdu potřebovat o něco víc paliva.
V posledních dnech před menstruací pak progesteron i estrogen rychle klesají, pokud nedojde k těhotenství. Právě tyto hormonální změny se spojují s výkyvy nálad, podrážděností, únavou nebo slzavostí. Příčinou nejsou „špatné hormony“. Mozek některých žen je na jejich změny prostě citlivější.
Orientačně si čas po ovulaci můžeš rozdělit na tři úseky. Délku toho svého si můžeš sledovat třeba v aplikaci, kam si zapisuješ menstruaci. Luteální fáze obvykle trvá přibližně 12 až 14 dní, ale její délka se může mezi ženami i jednotlivými cykly mírně lišit. Samotná aplikace přitom ovulaci nedokáže spolehlivě potvrdit.
Když se podíváme na tohle období jako na den, který se od poledne chýlí ke konci:
Vnímám to jako inventuru. Přes den pospícháš a nevšimneš si, že jsi unavená. Večer ti tělo vystaví účet. A vlastně je to pro tebe informace. Mysli na to, že tvoje tělo ti nechce ublížit. Prostě ti chce jenom dát vědět, kde přesně ses napínala víc, než bylo zdrávo.
Zároveň je dobré nezapomínat, že ne každá emoce, která se v těchto dnech objeví, musí automaticky představovat objektivní pravdu o tvém životě. To bych si moc přála zdůraznit. Hormonální citlivost může zesílit i to, co bys jindy vnímala mnohem mírněji. Někdy je proto dobré své pocity vyslechnout, ale s důležitými rozhodnutími počkat na chvíli, kdy se budeš cítit stabilněji.
V mnoha tradicích je tahle část měsíce časem prahu. Energie se stahuje dovnitř a závoj mezi viditelným a neviditelným je tenčí. Proto se v některých ženských tradicích tato fáze spojuje s intuicí, vnímavostí a živějšími sny. Nejde o vědecky prokázaný účinek hormonů, ale o symboliku, která může být pro některé ženy velmi hluboká. Já to tak mám. Ve vzestupu se rozhoduješ hlavou, v sestupu tělem. Zkus to: nech tělo odpovědět dřív, než začneš o věcech přemýšlet.
PMS se v nějaké míře týká většiny žen. Ale existuje i těžká forma, předmenstruační dysforická porucha (PMDD). Podle odhadů postihuje přibližně 3 až 8 % žen v plodném věku a je uznaná jako samostatná diagnóza.
Rozdíl poznáš podle několika důležitých znaků: příznaky jsou výrazné (silné výkyvy nálad, vztek, depresivní ladění až beznaděj, úzkost), vracejí se v posledním týdnu před menstruací a po jejím začátku se zlepšují. Během týdne po začátku menstruace bývají minimální nebo zcela chybějí. A především narušují práci, vztahy nebo běžný život.
Pro diagnózu PMDD je potřeba splnit také přesnější kritéria: musí se objevovat alespoň pět příznaků, z nichž minimálně jeden patří mezi hlavní emoční příznaky, jako je výrazná podrážděnost, úzkost, depresivní nálada nebo emoční labilita. PMDD není dramatizování, přehánění nebo teatrální výstupy. Tělo některých žen prostě reaguje na normální hormonální kolísání mnohem citlivěji.
A dá se s tím pracovat, to je dobrá zpráva. Zapisuj si příznaky každý den alespoň dva cykly po sobě, protože právě takový záznam pomáhá lékaři diagnózu ověřit. Nestačí si jen zpětně vzpomenout, jak ti bylo před menstruací. Důležité je sledovat také to, jak se cítíš v ostatních částech cyklu. Pomáhá spánek, pohyb, psychoterapie, v některých případech léky nebo hormonální antikoncepce. O tom, co je vhodné, rozhoduje lékař: obrať se na gynekologa nebo psychiatra.
Pokud se ti v těchto dnech objevují myšlenky na ublížení sobě nebo pocit, že nemá smysl pokračovat, nečekej na další cyklus. Ozvi se někomu blízkému nebo lékaři. V Česku můžeš kdykoli zavolat na Linku první psychické pomoci 116 123, v akutní situaci na 112. Tenhle článek nenahrazuje lékařskou péči.

Nevymýšlej složité rituály. Stačí zpomalit tam, kde to jde, říkat méně „ano“ a nechat si každý večer chvíli ticha. A pokud chceš, polož si v období sestupu tři otázky a odpověď si zapiš:
Za pár měsíců uvidíš vzorce a ty jsou tvou nejlepší mapou. Navíc se ti budou hodit, pokud se jednou rozhodneš jít za lékařem.
Příště, až ucítíš, že se večer chýlí a ty chceš zhasnout, nezlob se na sebe. Jsi jen v té části dne, kdy se děje to nejpodstatnější.
Jsem Monika, píšu pro tebe o tom, co je schované za běžným životem. Zajímají mě emoce, ženské ceremonie, obřady, svolávám ženské kruhy a ctím hluboce ženskou soudržnost. Snažím se ostatní přivést více k jejich nitru a někdy to mám jako citlivý člověk v současném světě hodně těžké, ale nevzdávám se.
Zdroje:
Každodenní vedení, které ti pomáhá pojmenovat, co právě prožíváš, vidět souvislosti a přenést nový pohled do skutečného života.
při roční variantě členství
Čím delší členství zvolíš, tím výhodnější je jeho cena.
Dnešní video Daniely a pravidelné nové vedení
Archiv, audiokarty, meditace a záznamy
Členské ceny a další výhody
Členství se automaticky obnovuje podle zvolené varianty. Další obnovení můžeš předem zastavit. Přístup ti zůstane do konce zaplaceného období.